Jmenuji se Lukáš a se sportem jsem začal ještě jako malý tříletý kluk, kterého rodiče přivedli k hokeji. Nebýt rodičů, možná bych tu dnes nezačínal tento příběh. Sport a hokej mě tedy provází celý můj život. V průběhu dospívání jsem si vyzkoušel i fotbal, na vyšší dorostenecké úrovni i florbal, ale hokej pro mě byl vždy volba číslo jedna. Během posledních dvou a půl roku se do mého života ještě přidal Crossfit a závodění v něm v elitních kategoriích, ať už u nás, či na mezinárodních platformách. Prošel jsem si extraligovým týmem Mountfieldu, kde mě bohužel, možná bohudík, potkalo zranění, po kterém jsem si řekl, že bych se v budoucnu chtěl věnovat sportovcům a udělat maximum, aby zraněním šlo předejít, nebo naopak pomoci jim vrátit se v co nejkratší době po zranění zpět do procesu. Prošel jsem si i zahraničním angažmá v roce 2015 ve Francii a Anglii v nejvyšší profesionální soutěži inline hokeje. Poté jsem se vrátil do Čech a šel cestou studia na hradecké univerzitě, tělovýchovy a sportu na pedagogické fakultě.
Trénování jsem zpočátku dělal pro radost pro pár kamarádů a v roce 2021 se začal věnovat silové a kondiční přípravě jako součástí mé práce. Když jsem pak o rok později oslovil Dominika, zda bych se mohl jen přijet podívat, jak to vypadá u nich v gymu, vidět profesionální trenéry, kteří mají na starost naše národní atlety, během pár minut mi odpověděl, ať určitě dorazím. Během našeho setkání snad ani nebyla jiná možnost, než se jednou dostat mezi trenéry ve STACA. Byl to pro mě vstup do úplně jiného světa, čímž jsem si během dvou let splnil svůj sen a cíl být mezi naší trenérskou špičkou. Vážím si každé chvíle, co se mohu vzdělávat pod vedením Kamila s Dominikem, ale i ostatních členů týmu a pracovat tak, aby to dávalo maximum našim atletům.
Jako své největší sportovní úspěchy považuji postup do Extraligy juniorů v roce 2015 s Mountfieldem HK a zisk bronzové medaile na MS v Toulouse 2014 v inline hokeji. Avšak největším sportovním úspěchem byla reprezentace na Zimní Univerziádě v Krasnojarsku v roce 2019, kde jsme skončili na 5. místě. Mezi ty pracovní patří letošní působení u extraligového týmu na Slovensku v týmu Nových Zámků, ale ta největší je pro mě, jak už jsem zmiňoval o několik řádků výše, možnost projít vzděláváním, stážemi a následnou nabídkou pracovat ve STACA a být po boku těch nejlepších. Chtěl bych tímto i poděkovat každému jednomu ve STACA za tuto možnost a šanci.
